TATRA 128                                         

 

DOMŮ

TATRA 111

TATRA 111 hasičská nástavba

TATRA 128

Popis

Fotogalerie

128 výr.č. 2

TATRA 138

PRAGA S5T

DT 75

NSU 125 ZDB

VZKAZOVNÍK

VIDEA

FOTKY

ODKAZY

 

 

                   

 

Tatra 128 - popis

Tatra 128 vznikla za velmi zajímavých okolností. Na základě požadavku ČSLA se měl v Tatře začít vyrábět nový vojenský speciál V3T s rámovou konstrukcí a tuhými nápravami. Ten ovšem nevznikl v Tatře, nehodil se zde z technologických důvodů do výroby a měl i značné nedostatky. Proto se v Tatře rozhodli k razantnímu kroku - přes jedinou noc navrhla asi desítka konstruktérů předběžný projekt a za 72 dní vznikl první prototyp. Jak se to podařilo zvládnout? Za vším stála T-111 a její modularita. Tatra 128 využívá její podvozkové skupiny, větší část karosářských dílů, dvě třetiny motoru(8 válců) i diferenciály a rozvodovky.
Během armádních porovnávacích zkoušek se ukázalo, že Tatra 128 předčí svými vlastnostmi nejen prototyp V3T, ale mnohdy i samotnou T-111 díky značným nájezdovým úhlům, velké světlosti a stoupavosti 58%. Jedinou nevýhodou T128 byla její značná pohotovostní hmotnost - je to pochopitelné, většina dílů byla předimenzována pro vozidlo výrazně těžší. V málo únosném terénu se tak velmi boří a přichází ke slovu naviják. Tento neduh se konstruktéři pokusili odstranit u prototypů T-130 a T-131.

Motor T-108 byl původně určen pro autobus Tatra HB 500
Vzduchem chlazený čtyřdobý naftový motor s přímým vstřikováním má hodnoty:
   - 8 válců samostatně ve dvou řadách pod úhlem 75°.
   - Zdvihový objem 9883cm3
   - Vrtání x Zdvih 110 x130mm
   - Kompresní poměr 16,5 : 1
   - Maximální výkon 130k při 2000ot/min
   - Pořadí vstřiků 1-6-3-5-4-7-2-8
   - První válec je zadní nalevo (u řidiče)
   - Palivo je nasáváno ze 100 litrové nádrže přes hrubý čistič do    podávacího čerpadla, odtud je vytlačováno přes jemný čistič s plstěnou vložkou do osmiválcového vstřikovacího čerpadla s přesuvníkem vstřiku a přidavačem paliva (MOTORPAL PV8B8G921e501) a dále vysokým tlakem do jednotlivých vstřikovačů.
   - Otevírací tlak vstřikovačů 170at.
   - Držák trysky VN 98 S453 b
   -Tryska DOP 120 S 525
   - Klikový hřídel je sešroubován z pěti dílů litých z ocelolitiny a uložen je v pěti válečkových ložiscích
   - Rozvod třemi (1 sací a 2 výfukové) vačkovými hřídeli v kluzných ložiskách v bloku motoru
   - Vůle všech ventilů studeného motoru 0.3mm
   - Hmotnost motoru s náplní 18l oleje. 745kg
   - Motor má tlakové oběžné mazání s výtlačným a odsávacím čerpadlem,nádrž na olej je samostatná upevněna na spodním víku klikové skříně.
 

Převodovka:
Hlavní navazuje na jednolamelovou spojku,má pět stupňů vpřed a jeden vzad,jednotlivé rychlosti jsou jemněji odstupňovány než u T-111
Redukční převodovka umožňuje volbu normálního nebo redukovaného převodu,ale na rozdíl od T-111 kde se řadí nejprve redukované(terénní), na které navazují další 4 silniční,u T-128 má charakter tzv.půlených rychlostí,každá rychlost se dá za jízdy touto pákou snadno „přepůlit“ 5+1x2(10+2)
Hmotnost s redukční převodovkou s náplní 7,5+7l oleje je 220kg.

Podvozek.
Podvozek s centrální nosnou rourou klasické Kopřivnické konstrukce s kyvadlovými polonápravami.
Řízení šnekové s kolíkem na jehlách průměr,volantu 550 mm.,nejmenší vnější průměr otáčení asi 19 m.
Přední řídicí náprava je s vypínatelným pohonem
Pérování zajišťují dvě půleliptické šikmo uložené dvanáctilistové pera.
Zadní náprava se stálým pohonem a závěrem diferenciálu
Pérování zajišťují dvě půleliptické šikmo uložené osmilistová pera
Kola ráfky jednoduché diskové rozebíratelné 10x20“
Rozměr pneu 12,00-20 huštění 5,5at u všech.
 

Brzdy
Nožní tlakovzdušné jednookruhové působící na bubny všech čtyř kol,průměr bubnů 440mm, zdrojem tlakového vzduchu je dvouválcový kompresor poháněný klínovým řemenem 22x1220Li
Ruční a nouzová brzda je mechanicky ovládaná a umístěná na zadní nápravě,průměr bubnu 400mm
Schéma podvozku je vidět na obrázku
 

Karoserie třímístná celokovová kabina se stahovacími bočními,vyklápěcími čelními okny a stropním průlezem
Elektroinstalace je 12V s přepínačem startovacího napětí 12-24V pro startér PAL-MAGNETON 6k/24V, pastorek má 11zubů.
Zdrojem proudu jsou dvě dynama PAL-MAGNETON 12V/200W umístěné ve ventilátorech motoru poháněny 2x2 klínovými řemeny 17x1295Li a dva akumulátory 12V/105Ah
Nosnost valníku 3t
Pohotovostní hmotnost s provozními náplněmi a výbavou valník-6020kg, bez nástavby a náhradního kola 5050kg
Maximální rychlost 80km/h

Výrobcem byly dodávány pouze valníky a podvozky k dodatečné montáži nástaveb jiných výrobců.
Protože byly některé skupiny automobilu „šity na míru“ a zdokonalovány,je počet shodných součástí s T-111 minimum.
Od 15.12.1950 v průběhu necelých dvou let bylo vyrobeno asi 4060 všech variant T128
 

 

Fotogalerie

 
 
 
TATRA 128 výrobní číslo 2
 

Byl jsem při tom

 

Se zájmem jsem přečetl stránky 10-19 v časopise Motor Journal neboť mě přinesli hodně vzpomínek.Na vojnu jsem narukoval v roce 1950. Ihned jsem byl zařazen do zkráceného autokurzu neboť jsem jezdil jako řidič z povolání před nástupem vojny. První bojové vozidlo byla Praga RN. Následovala vozidla Studebacker, Ford-Canada, GMC, Moris Comercial po americké armádě, potom Bedford po anglické armádě, po armádě německé to byly polopásové tahače Kraus-Mafei, Famo. I vozidla GAZ 1 ½ t se nacházela u našeho útvaru. Z českých vozidel krom Pragy RN, Praga RV, Škoda STL 6, bojový superb a Tatry 57. Trofejní vozidla byla nahrazována nejprve Tatry 111 později Tatra 128. Tatra 128 jest vozidlo, které mě v časopise chybí. Vím, říkalo se o tomto vozidle, že pro svou výšku a bočitá kola nejsou vhodná pro armádu ani civilní provoz. Já mám na tato vozidla jiný názor. Útvar dostal přidělené dvě vozidla TATRA 128. Já měl to štěstí, že jsem dostal přidělené jedno z nich. Bylo výrobního čísla 2. Místo jízdy na letní střelbu jsem byl s vozidlem odvelen do Plzně do kasáren na Slovanech. Tam se v průběhu dne soustředila i další vozidla 1 tatra 128,  prototyp vozidla tatra motor, rychlostní skříň s předobou rychl. stupňů, nápravy shodné s vozidlem tatra Praga V3S, pneumatiky jako Tatra 128, pro porovnání výkonnosti Studebacker a Ford-Canada. Velitelské vozidlo byla Škoda 973. Velení nad skupinou vozidel převzal plukovník od Vojenského výzkumného útvaru, který nám vysvětlil, proč jsme byli do Plzně povoláni. Jednalo se o terenní i silniční zkoušky. Bylo nám oznámeno, že se počítá i se zničením vozidel. Byli jsme upozorněni, abychom v žádném nebezpečí neopouštěli vozidlo s tím, že nás později z vozidla vysvobodí. Vozidla byla zatížena, jedna Tatra 128 pěti tunami nákladu  a druhá tatra 128 třemi tunami nákladu a v závěsu  polní kanon. Ostatní vozidla krom velitelského 3 až 5 tun. Jezdilo se po vojenských prostorech okolo Plzně a Jínců. Zkoušela se jízda do prudkém svahu i sjezd, následně otočení vozidla při jízdě nahoru i dolů, možnost převrácení, průjezd bahnem i vodou. Jest zajímavé, že po nastavení sacího potrubí dosáhla výška ponoření tak, že řidič seděl ve vodě (sejmuly se řemeny ventilátorů). Při několika zkouškách byly Tatry 128 nepřekonatelné hlavně při brodění. Hlavně se zkoušelo možnost převržení při silničním provozu. Tuto zkoušku jsme dělali v Praze na betonové ploše Strahovského stadionu za mokra i sucha. Nedá se popsat, co vše musely Tatry 128 vydržet pouze s běžnou údržbou. Po návratu k útvaru jsem měnil veškeré oleje. Našli jsme v oleji rychlostní skříně úlomky kovu. Na základě rozhodnutí velitele vojenských dozorů v automobilkách pluk. Procházky (býval velitelem Auto-mobilové  zbrojnice v Přelouči) se vozidlo odvezlo dpravny Tatry v Kopřivnici. Já dostal rozkaz tam zůstat a zúčastnit se revize celého vozidla (protože se jednalo o vojesnké vozidlo trvala revize tři měsíce). Jaký to krásný život vojáka základní služby, sám sobě velitelem i puckem. Při revizi se zjistilo: následkem prudkého zchlazení při brodění došlo k zakousnutí kolečka zpětného chodu s hřídelkou, tím k utržení pojistky a následně k vydžení obalu rychl. sříně. Ještě mám v uších slova Boženky, která prováděla revizi elektrického příslušenství, když zjistila, že startery a dynama jsou plné bahna. Padlo i slovo dobytků na naše hlavy. Mnohým pamětníkům tohoto typu vozidel tento článek bude k neuvěření, ale skutečně, já se klepal strachy v kabině Tatry 128. Zkrátka byl jsem při tom. Dodatek po zásahu do vstřikovací soustavy vozidla v kopřivnické dílně přesáhla moje Tatra 128 rychlost 100km/hod.

 

Jan Buchta, Velemín protože vlastním vojenskou knížku rotný v záloze, věk 72let